Jízda na kole s malými dětmi za novým dobrodružstvím

S přibývajícími roky ve mně roste respekt a pocit být čím dál více opatrnější. Maminka mi vždy říkala, že mladé mamky nemají takový strach o děti jako ty, které mají děti později. Něco si prožily, poznaly jaký život je, jsou více opatrné. Narodila jsem se mamce v jejich 35 letech, takže sama na sobě poznala a viděla chování mladých maminek ke svým dětem a její přístup ke mně. Naše třetí dítko se mi také narodilo v 35 letech a díky tomu sama na sobě pozoruji tu větší péči, porozumění, respekt a větší opatrnost vůči němu, než když se mi první syn narodil ve 23 letech.

Je úžasné pozorovat tu svoji jednotřídku, ve které je dítko, které se učí první krůčky, dítko, které se těší do školky a neumí ani na chvíli zavřít pusu a dítko, které se seznamuje s pubertou po všech stránkách. Najít společnou řeč není vždy jednoduché, ale není to nic, co by nešlo. Právě jedním z těchto společných okamžiků jsou chvíle strávené na kole.

Miluji kolo a pohyb všeobecně a velmi jsem se těšila až bude naše prostřední sedět na sedátku a budeme jezdit na kole. Poslední jízdu jsme tak zdolali v roce 2020 v září, jelikož jsme zjistili, že nás bude ještě o jednoho více.

Letos nastala doba, kdy můžeme vyrazit opět na kolo, ale kam ty děti poskládat, když je jich tolik a s tatínkem býváme kvůli práci a rekonstrukci domečku výjimečně. Nejmenší obsadí sedátko a malá musí už na svém kole. Jak to jinak vymyslet než za pomoci tažné tyče za kolo. Měla jsem obavy, že se nám nepodaří nasadit sedačka, jelikož mé kolo je trochu jinak řešeno. Tak moc jsem si to ale přála, až se přání stalo skutečností a my konečně vyjeli na naši první společnou cestu.

Náš nejmenší seděl v sedačce poprvé. S dcerkou jsme jednou stihli vyzkoušet tažnou tyč a najednou jsem měla na starosti oba. Na jednu stranu jsem se moc těšila, na druhou jsem měla neskutečný strach, co když spadneme… Snažíte se mít řídítka pevně v rukách, ale neustále s vámi něco lomcuje. Snažíte se uvolnit, ale máte obavy, že když se řídítek pustíte jednou rukou byť jen na krátkou chvíli, ztratíte balanc a skončíte všichni na zemi.

V ten den se naštěstí nic vážného nestalo. Staršímu synovi se bohužel při návratu domů pokazilo kolo, tak jsme museli pořešit odvoz. Dcerka toho samozřejmě využila a rozhodla se svést domů autem. Dojeli jsme sice jen ve dvou, ale nejdůležitější je, že byli všichni v pořádku.

Někdy stojí k zamyšlení jak moc pro vás rodina znamená. Jak moc je pro vás zdraví a štěstí dětí důležité. Každý den jsem vděčná, že mám tři krásné a zdravé děti. Stejně tak jsem vděčná za úžasného manžela a báječného tátu a dědu. Člověk si někdy tyto věci neuvědomuje a bere je jako samozřejmost, ale mít rodinu není samozřejmost. Mít střechu nad hlavou, dobrou práci a přátele není samozřejmost.

Každý den buďte vděčni ❤️

Je úžasné pozorovat, jak se vám děti mění před očima. Jaké mají názory, jak vás ti malí napodobují. Jak si naopak ti starší v pubertě myslí, že jen oni mají pravdu a snaží se vás otočit na svou stranu. Samotnou mě to vrací do mých dětských let, kdy jsem měla milion otázek na všechno. S úsměvem na tváři každý den pozoruji svou čtyřletou holčičku a koukám co se to v té její hlavičce rodí za zajímavé otázky a nápady. Vždy mě dokáže rozesmát, když argumentuje jako já „mami, já nemám ale tři ruky“.

Se zájmem sleduji názory dítka v pubertě. Svět jim přeci leží u nohou a to co oni si myslí, to je pravda. Proč nedělat věci jednodušeji, jak jim radí dospělí, když to jde přeci dělat složitě. A pak si vzpomenu na mé rozhovory v pubertě s mojí mamkou. O několik let později vidím tutéž situaci, jen v roli pubertálního dítěte už nejsem já.

Miluji každou chvíli strávenou s dětmi. Na těchto společných výletech se samozřejmě umí i pohádat a rýpat do sebe, ale jsou nadšeni, že někam jedeme, že se někam podívají, můžou něco nového prozkoumat a něco nového zažít.

Buďte vděčni za každou společně strávenou chvíli ať už se svými dětmi, vnoučaty nebo nejbližšími. Samozřejmostí nejsou ani praví přátelé, kteří vás podrží, když padáte, kteří vám věří, když se jiní k vám otáčejí zády a věřte, že stačí jen jeden člověk, ten pravý přítel, který vám otočí myšlení a pozvedne vás jen díky pár písmenkům ve zprávě. Jsem vděčna za svou nejlepší přítelkyni Jarču, která pro mně ty písmenka vždy má.

A víte co je dalším nejlépe stráveným časem, jak si pročistit mysl a být šťastnější? Čas strávený venku! Neseďte doma, ale vyjděte ven na čerstvý vzduch. Naučte se trávit čas venku a plánujte si ho dopředu ať se stane pobyt venku vaším zvykem. Nevíte jak na to? Stáhněte si zdarma můj eBook Chůze pro vaše zdraví, ve kterém vás jako BONUS čeká týdenní plánovač. A pokud vás už přestane bavit chůze, začněte běhat! Mám pro vás připravený workbook Cesta k běhu v 10 týdnech, který vás naučí postupnými krůčky běhat a věřte, že se budete nejen cítit lépe, budete sebevědomější, ale budete i lépe vypadat 🙂 .

S láskou
Žaneta

 

Žaneta Hanel
Jsem mámou tří dětí s věkovým rozdílem až 12 let. Z každého těhotenství jsem si odnesla i 30 kilo nadváhy. Po druhém těhotenství jsem konečně přišla na to, jak se naučit běhat a vydržet. Jsem autorkou eBooku 8+ zajímavých tipů pro běžecké začátečníky . Vytvořila jsem běžecký plán, který jsem vložila do workbooku Cesta k běhu v 10 týdnech . Postupnými krůčky učím ženy najít cestu ze stereotypu, získat novou energii a sílu jít každý den ven a aktivně se hýbat. Můj příběh si přečtěte zde >>