Žiji teď aktivní život, který mě nenechá promarnit ani minutu života. Kreativní nápady a pozitivní myšlení nacházím v přírodě. Obuji tenisky v jakémkoliv ročním období, za jakéhokoliv počasí a ať už běžím, nebo jdu rychlochůzí, začne můj mozek fungovat na plné obrátky.

Zbavím se stresu, pokud mě nějaký trápí, zahodím za hlavu špatné myšlenky a kráčím novým nápadům vstříc.

Sama sebe nepřestávám mnohdy udivovat kreativností a nápady, které potřebuji vyzkoušet a chci předávat dál. Stereotyp není nic pro mne. Jsem šťastná, že se mohu samostatně rozvíjet, být pánem svého času a ukázat i ostatním cestu, jak toho mohou dosáhnout. Být žensky krásná, plná energie, mateřství, lásky, šťastná a svobodná a přitom být maminka na plný úvazek.

Během studentských let i v době prvního mateřství, byly mé pokusy o aktivní pohyb a především běh pouhým nezdarem, trápením se a zklamáním. Po rozhodnutí, že poběžím, jsem obula tenisky a vyběhla do ulic.

Za chvíli se mé tempo začalo zpomalovat a já nemohla popadnout dech. Záviděla jsem běžcům, kteří si s radostí a lehkostí běží, poslouchají hudbu a střídají jednu nohu za druhou. Já zatím popadala dech a čekala, kdy mi vyskočí plíce z těla.

Začít žít aktivně, a pokořit ty začátečnické pokusy o běh, mě donutily přibývající problémy v rodině. Po ztrátě nejdůležitějšího člověka v životě, jsem poznala svoji životní lásku. Partnera, přítele, který mi byl tou největší oporou. I když by se mohlo zdát, že tím bolest trochu pomine, nastaly problémy, jak v mé, tak v jeho rodině.

Velmi brzy se ke mně partner nastěhoval. Řešili jsme nastalé problémy snad každičký den. Dny ubíhaly, týdny i měsíce, a my zjistili, že nás bude o jednoho víc. V těhotenství mé hormony pracovaly na plné obrátky a dané rodinné problémy mi způsobovaly ještě větší trápení a bolest. Věřili jsme, že miminko vše změní. V těhotenství jsem byla na veškerou přípravu nakonec sama a po narození naší dcerky se v rodině taky nic nezměnilo.

Když už jsem nějaké to poporodní kilo shodila, a nebylo jich málo, věděla jsem, že musím něco změnit. Potřebovala jsem znovu začít žít, získat ztracenou energii, chuť do života a vykašlat se na problémy a na lidi, kteří se zajímají jen sami o sebe. Všechno zlé jsem měla nahromaděné v hlavě a musela jsem to z ní dostat ven. Začít myslet pozitivně a zaměřit se na činnost, na které mohu aktivně pracovat, rozvíjet se a posunovat se v ní dál.

Vkročili jsme do nového roku 2020 a s ním i mé předsevzetí. Bolest a stres musí pryč. Utvrdila jsem se v tom, že začnu „opět“ běhat, ale tentokrát to nevzdám.

Začala jsem trávit co nejvíce času venku. Každý den jsem chodila několika kilometrové procházky. Jakmile se mi daný počet kilometrů zdál snadný, postupně jsem kilometry navyšovala. Ale i to bylo málo, tak jsem s kočárkem začala zdolávat kopce, i pětkrát, šestkrát v týdnu.

V lese jsem načerpala novou energii a maximálně se snažila vytěsnit ty negativní myšlenky, které se mi honily hlavou. Najednou mi chůze ani kopce nestačily. Při cestě domů z vrcholku jsem se pustila do běhu. Běžela jsem tak s kočárkem několik kilometrů a uvědomila si, že to je to, na co se teď zaměřím a posunu se zase o krok dál.

Informace z internetu a časopisů jsem hltala jako nejzajímavější knihu. Následně jsem si vypracovala plán, který by mohl být tím pravým pro mě. Jak a kde začít, kdy v průběhu dne, vzhledem k potřebám roční dcerky, která mě vždy doprovázela, a kolikrát týdně.

Začala jsem zkoušet, bojovat někdy sama se sebou, někdy s počasím. Postupně se počasí stalo mým nejlepším přítelem. Užila jsem si to za slunečného počasí, mezi kapkami deště, ráno, když ještě mrzlo i večer při západu slunce.

Přinesl mi úsměv na tváři, spousty nové energie, výbornou náladu. Získala jsem nové nápady, co chci na sobě nebo v našem domově vylepšit. Dostala jsem se zpátky do formy, v jaké jsem už hodně dlouho nebyla.

Díky svým prožitkům a poznámkám, které jsem si postupně zapisovala a zjišťovala, zda opravdu uspěji, jsem se rozhodla vytvořit eBooky, workbooky a kurzy pro lidi, kteří se chtějí naučit běhat a aktivně žít. Chtějí si při pohybu utřídit své myšlenky, získat ztracenou energii a chuť do života. Především je určen maminkám, stejně jako jsem já, které touží po změně, aniž by musely řešit hlídání pro své děti. 

Dozvíte se, jak je pro nás důležitá pravidelná fyzická zátěž, jak naše hormony ovlivňují naše pocity. Materiály jsou doplněny o mé postřehy a nápady, které se mi na cestách přihodily. Vše podrobně sepsáno tak, aby vás inspirovaly a povzbudily na cestě k aktivním začátkům.

Těším se, že se na této cestě při hledání aktivního pohybu společně setkáme. 

S úctou a vděčností

Žaneta                                                                                                Žena v běhu