Ne vždy se dá jít s dětmi ven…

Jestli jste typ člověka, který potřebuje pobyt na čerstvém vzduchu a aktivní pohyb, aby dobil energii, jistě chápete, jak moje duše, mysl i celé tělo strádá.

Od září až do února jsem byla téměř neustále zavřena s dětmi doma. Střídalo se u nich nachlazení, teploty, na začátku prosince nás přepadl covid a vždy, když už to vypadalo dobře, že se nemoc blíží ke konci a konečně půjdeme ven, objevila se další nemoc. No prostě nekonečný příběh, který jsem myslela, že snad nikdy neskončí. V podstatě, co starší syn chytl ve škole od svých spolužáků, donesl k malým dětem domů a už to jelo.

Začalo běhání, ale ne venku, ale po doktorech. Nejčastěji u našeho dětského lékaře, potom ORL a nyní čekáme na vyšetření na Alergoimunologii u naší dcerky. Po nějaké době si nás už ani dětský lékař nezval. Nadiktoval co, kdy a jak brát, poslal recept na vyzvednutí do sms zprávy a bylo vymalováno. Vždy mě uchlácholil tím, že v okrese zase něco řádí…tedy, že nejsme jediní, takže se přeci není čeho bát…

Zřejmě to tak bylo, jelikož byl někdy opravdu nadlidský výkon se do ordinace dovolat. Prostě nestíhali. A když už jsem v ordinaci byla, neustále vyzváněly telefony. Tak nevím, ale na jeho místě bych být vážně nechtěla 🙂 . Kdo jste takové období zažil, zažíváte nebo máte vážnější nemoci tak víte, jak je to vysilující po fyzické i psychické stránce.

Když se doma objevil manžel (pracuje v Praze, kde tráví několik dnů v týdnu a my bydlíme ještě na Moravě), hned jsem mu alespoň na hodinu nechala děti a šla ven. Nebo když byl doma můj taťka, děda mých dětiček, alespoň na chvíli jsem se s ním domluvila na hlídání a doslova utekla.

Ale víte co, hlavu vzhůru!

Vždy se snažím najít v takových chvílích i to pozitivní. Není to přeci tak hrozná nemoc, abychom to s dětmi nezvládly. Důležité na tom je, že pouze jednou ležely v horečkách, jinak doma řádily jak tajfun 🙂 .

A tak jsem se rozhodla zařadit pohyb i doma. Sice to tu máme maličké, pro představu je nás tu pět, ve dvou místnostech a malé kuchyňce, ale když člověk chce, dá se to vymyslet. Je pravdou, že tu často po sobě „šlapeme“, ale pomáháme si navzájem a to je to nej. Ne vždy to tak samozřejmě je.

Tím chci říct, že cvičení doma s dětmi, je někdy opravdu velmi zajímavé, ale rozhodně ne nemožné!

Zařaďte maminky aktivní pohyb i doma a klidně s dětmi. Naše malá Lili se vždy ráda přidá, a hopsá a hopsá. Nebo je velmi vtipné, když si začne hrát na mou malou lektorku a začne kolem mě chodit a povídat, že mám dýchat, a že to dělám správně, a že jsem šikulka, a že je to dobré. Tak si říkám kolikrát, jestli ji baví víc cvičení nebo to kontrolování, jak to ta mamka vlastně dělá 🙂 .

Když si to uvědomíte, zahřeje vás to neskutečně u srdce. Je krásné dělat něco takto společně s dětmi, kdy rozhýbete sami sebe, své děti a přinese vám to radost i úsměv na tváři.

PS: A jak vlastně doma cvičit? Využijte youtube, kde máte nespočet cvičení, která lze doma realizovat. Já sama nejraději cvičím podle holek z Ladylab. Můžete si vybrat jak cvičení pro začátečníky, tak pro pokročilé.

A pokud vás zajímá, jaká videa cvičím já, dozvíte se více v článku, který pro vás připravuji 😉

Užijte den ❤